Pokud stále váháte na jaký obor se přihlásit, máme pro Vás zajímavé postřehy vyplývající z Analýzy Národního ústavu pro vzdělávání (nyní Národní pedagogický institut České republiky), jehož záměrem bylo zmapování situace a úspěšnosti absolventů středních škol při přechodu na trh práce a do terciárního vzdělávání, včetně zpětného zhodnocení vzdělanostní volby.

Uvedené reflexe z konce roku 2019 Vám mohou pomoci utřídit představy o vybraných oborech, nastínit slabé a silné stránky oborových oblastí a tím i ulehčit výběr budoucího povolání.

Publikace přináší také pohled na situaci absolventů založený na osobních studijních i pracovních zkušenostech a jejich hodnocení. Sleduje kariérové rozhodování žáků, spokojenost s různými aspekty studia i se získanými kompetencemi. Rovněž zde můžete získat představu o jejich dalších pracovních a studijních plánech, zejména zájmu pracovat v oboru.

Z hlediska faktorů souvisejících s volbou oboru je dominantním faktorem zájem o obor, dále se ovšem motivační faktory poměrně výrazně liší. Například technické obory na maturitní i učební úrovni volí žáci kromě zájmu o obor i z důvodu očekávání snadného uplatnění na trhu práce a často i vyššího finančního ohodnocení. Poměrně novým motivačním faktorem, zejména na úrovni učebních oborů, jsou stipendia poskytovaná žákům vybraných oborů, která jsou určena k podpoře zájmu o nedostatkové obory na trhu práce, ty hrají výraznější roli např. ve skupině strojírenských oborů na úrovni vyučení. Finanční ohodnocení je méně často motivací ve skupině oborů Právo, právní a veřejnosprávní činnost a velmi malou roli hraje při volbě zemědělských, gastronomických a dále i pedagogických oborů, tedy oborů, v nichž je obecně platové ohodnocení spíše nižší. Ve skupinách oborů Právo, právní a veřejnosprávní činnost a Pedagogika, učitelství a sociální péče je naopak relativně častějším důvodem volby snaha vyhnout se některým předmětům, zejména matematice.

Do rozhodování o tom, zda žák zvolí maturitní, nebo učební obor, vstupuje celá řada faktorů. V kategorii maturitních oborů je dominantním důvodem snaha získat maturitní vzdělání (90 %) a mít možnost pokračovat na VŠ/VOŠ (71 %). Na druhé straně vysoké procento žáků vstupujících do odborného maturitního vzdělávání (61 %) si toto vzdělání volí proto, že chtějí mít ukončené odborné vzdělání a kvalifikaci, která jim zajistí jistotu vstupu na trh práce i bez nutnosti pokračovat na VŠ. V řadě skupin oborů se objevovaly jako důvod volby odborného vzdělávání také obavy z náročnosti gymnázia.

Vztah k učebnímu oboru, hodnocení získané úrovně vzdělání a obor, ve kterém nakonec absolventi pracují, mají různá specifika. Například absolventi učebních strojírenských oborů nehodnotí svoji školní přípravu příliš pozitivně a jejich vztah k oboru je spíše průměrný, poměrně často ovšem zůstávají v oboru nebo v příbuzném oboru. Vyučení v elektrotechnických oborech jsou celkem spokojeni se školní přípravou a mají kladný vztah k oboru, ovšem méně často v oboru skutečně pracují. Vyučení v gastrooborech hodnotí školu pozitivně, ale často by si vybrali raději jiný obor, zároveň ovšem relativně často v oboru nebo v příbuzném oboru pracují. Absolventi ze skupiny služeb hodnotí celkovou úroveň školní přípravy pozitivně, ovšem jejich identifikace s oborem se ukazuje jako velmi nízká a rovněž i uplatnění v oboru je málo časté.

Podobná situace je i v maturitních oborech, kdy například v technických oborech převládá slabší nebo průměrné hodnocení celkové školní přípravy a připravenosti pro studium VŠ. Na druhé straně absolventi mají převážně kladný vztah k oboru, častěji by si svůj obor zvolili znovu a častěji v tomto oboru, případně v příbuzném oboru, i pracují. Absolventi zemědělských oborů hodnotí kladně získané vzdělání i připravenost ke studiu na VŠ, na druhé straně ovšem podíl těch, kteří by si znovu zvolili tento obor, je nízký, a vysoké procento v rámci vzorku se neuplatnilo v oboru. Ve skupině oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus je celková úroveň školní přípravy hodnocena průměrně, ovšem absolventi nejsou příliš spokojeni s připraveností ke studiu na VŠ, a rovněž jejich vztah k oboru není příliš pozitivní a často pracují mimo něj. Ve skupině oborů Právo, právní a veřejnosprávní činnost je hodnocení vzdělání i vztah k oboru pozitivní, vysoké procento absolventů ale pracuje mimo obor. Naopak ve skupině oborů Pedagogika, učitelství a sociální péče je hodnocení vzdělání pozitivní, a to včetně připravenosti ke studiu na VŠ, vysoký je i podíl pracujících v oboru.

Ukazuje se tak, že vztah mezi vzděláváním a trhem práce je poměrně komplikovaný a vícevrstevný a výsledné uplatnění absolventů v oboru závisí nejen na vztahu k oboru a získaných kompetencích, ale i na řadě dalších faktorů souvisejících s trhem práce.

Pokud byste si chtěli přečíst analýzu celou, naleznete ji na webových stránkách Národního ústavu pro vzdělávání (nyní Národní pedagogický institut České republiky).